Rok 2016 sice ještě neskončil, ale již je možné začít bilancovat. Přestože se zdá, že hlavní včelařská sezóna se obešla bez výrazných extrémů, není to pravda. „Rozjezd“ roku byl velmi plynulý a pozvolný a zima se zdánlivě vzdala bez boje. Bohužel stačily 3-4 mrazivé noci na začátku května a poznamenalo to celou sezónu. Noční mrazíky přišly v době, kdy dokvétaly peckoviny a začaly kvést jabloně a hrušně. Následkem těchto mrazíků všechny květy pomrzly a byliny a dřeviny, které byly napučené dostaly „facku“, ze které se 14 dní vzpamatovávaly. Bylin a dřevin, které ještě nebyly narašené, se toto nedotklo a mohli jsme tak pozorovat, že společně kvetly rostliny, které se jindy zcela míjí. Akáty letos, v důsledků mrazů, zcela vypadly a nekvetly nebo jen v omezené míře. Druhým specifikem, které se týkalo pouze mé lokality, bylo, že řepka byla zaseta na hraně doletu včel a ještě byla schovaná před sluncem ve stínu. Snůška z řepky tak byla nejen mizerná, ale doba květu se protáhla až do doby květu lípy! Spoléhal jsem alespoň na pravidelnou a vydatnou snůšku z lípy, ale i ta byla letos velmi slabá. Důvodem je absence medovice z lip nebo jiných dřevin, která je v této době typické. Slabá snůška pokryla včelám jen „provozní náklady“ na výživu larviček a přebytky pro včelaře byly jen minimální (cca 2-3kg na včelstvo). V součty tyto drobnosti však znamenaly mnohem menší pastvu pro včely a po letech hojnosti medu, tak přišel rok špatný.

Nedařilo se ani s pravidelnou obměnou matek, přišel jsem o 3 série larvených matečníků. Jednou to bylo v důsledku předčasného vylíhnutí jedné z panušek, podruhé v důsledku přehlédnutí nouzového matečníku, potřetí mi včely vyrabovaly oplodňáčky a matečníky uhynuly. Nakonec se mi podařilo odchovat potřebné množství matek, ale stálo to více úsilí než obvykle.