<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>www.VcelarBrno.cz &#187; O včelách</title>
	<atom:link href="http://vcelarbrno.cz/?cat=5&#038;feed=rss2" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vcelarbrno.cz</link>
	<description>Stránky o včelách a medu</description>
	<lastBuildDate>Thu, 02 Apr 2026 21:30:20 +0000</lastBuildDate>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.3.2</generator>
		<item>
		<title>Zalétávání včel</title>
		<link>https://vcelarbrno.cz/?p=540</link>
		<comments>https://vcelarbrno.cz/?p=540#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 18 Jul 2018 14:19:47 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Kuba</dc:creator>
				<category><![CDATA[O včelách]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://vcelarbrno.cz/?p=540</guid>
		<description><![CDATA[Laická veřejnost, ale i mnoho včelařů si myslí, že včely poznají zcela bezpečně a neomylně svůj úl. Bohužel tomu tak není, zvláště pokud máte včelstva naskládaná v hráškově zelené maringotce. Každoročně jsem pozoroval, že velmi silná včelstva jsou na začátku maringotky. Třetí od začátku bývala velmi slabá a nebo přes zimu uhynula. Pátá a šestá <a href='https://vcelarbrno.cz/?p=540' class='excerpt-more'>[celý článek...]</a>]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Laická veřejnost, ale i mnoho včelařů si myslí, že včely poznají zcela bezpečně a neomylně svůj úl. Bohužel tomu tak není, zvláště pokud máte včelstva naskládaná v hráškově zelené maringotce. Každoročně jsem pozoroval, že velmi silná včelstva jsou na začátku maringotky. Třetí od začátku bývala velmi slabá a nebo přes zimu uhynula. Pátá a šestá včelstva od začátku bývala silnější a je zase střídala slabší. Poslední včelstva v řadě (devátá) byla průměrná nebo silnější &#8211; což bylo asi dáno tím, že nebyla zcela na konci maringotky. Mohl jsem dělat se včelstvy cokoliv a přesto se toto schéma/rozložení znovu a znovu objevovalo. Nezáleželo na věku nebo genetice matky; mohl jsem slabší včelstva posilovat plodem a stejně zůstávala slabá. Když nad tím tak přemýšlím, podobné rozložení síly včelstev jsem pozoroval u dědy, který včelařil ve včelínu. </p>
<p>Loni jsem nad výletové otvory přitloukl barevné trojúhelníky. Barvy jsem volil náhodně (žlutou, červenou, modrou a bílou), trojúhelníky kombinoval a navíc jsem je i různě pootáčel. Výrazně to pomohlo včelám v orientaci a významně se nabouralo zažité rozložení síly včelstev. Problém byl s modrou barvou, kterou včely asi moc dobře nevidí. Tam kde bylo modré značení, jsem zaznamenal, že se nacházela slabá včelstva. Letos jsem tedy ještě upravil rozložení barev a doufám, že problém se zalétáváním včel bude vyřešen.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://vcelarbrno.cz/?feed=rss2&#038;p=540</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Chov matek</title>
		<link>https://vcelarbrno.cz/?p=406</link>
		<comments>https://vcelarbrno.cz/?p=406#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 04 Jun 2014 07:08:47 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Kuba</dc:creator>
				<category><![CDATA[O včelách]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://vcelarbrno.cz/?p=406</guid>
		<description><![CDATA[Dlouho jsem se bránil chovu matek. V poměru k počtu včelstev mi to přišlo velmi pracné, resp. časově náročné. Každý rok jsem měnil 2–3 matky, které jsem koupil od známých chovatelů. U těchto matek se dají předvídat jejich vlastnosti a jsou kvalitní (mají dostatek feromonu, intenzivně plodují atd.). Bohužel v posledních letech včely z neznámých <a href='https://vcelarbrno.cz/?p=406' class='excerpt-more'>[celý článek...]</a>]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Dlouho jsem se bránil chovu matek. V poměru k počtu včelstev mi to přišlo velmi pracné, resp. časově náročné. Každý rok jsem měnil 2–3 matky, které jsem koupil od známých chovatelů. U těchto matek se dají předvídat jejich vlastnosti a jsou kvalitní (mají dostatek feromonu, intenzivně plodují atd.). Bohužel v posledních letech včely z neznámých důvodů měnily právě tyto koupené matky. Někdy tak učinili ještě stejný rok po přidání – zpravidla nechaly matku rozklást a pak ji tichou výměnou nahradily nebo si počkaly na jaro příštího roku. Výpadky plodování se samozřejmě projevily v síle včelstva a potažmo v množství medu. Ekonomické ztráty začaly být veliké a to nemluvím o tom, že dcery koupených matek již mají horší vlastnosti (především jsou rozbíhavější a bodavější). Také mě to stojí nemálo úsilí dostat takováto včelstva do kondice.</p>
<p>Letos včelařím již s 18 včelstvy, a proto jsem se rozhodl, že chov matek nemohu více opomíjet. Teorie chovu matek je jednoduchá, praxe je však mnohem obtížnější. Učení holt z nebe nepadají. Pomalu zjišťuji, co všechno k úspěšnému odchovu matek bude potřeba – mateří misky, přelarvovací lžička, dobrá svítilna, oplodňáčky… První série matek na začátku května nebyla přijata. Ke konci května jsem nalarvil druhou sérii – uvidíme, zda budu úspěšnější.</p>
<p>Pokračování příště … <img src='https://vcelarbrno.cz/wp-includes/images/smilies/icon_wink.gif' alt=';-)' class='wp-smiley' /> </p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://vcelarbrno.cz/?feed=rss2&#038;p=406</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Včely a úl</title>
		<link>https://vcelarbrno.cz/?p=82</link>
		<comments>https://vcelarbrno.cz/?p=82#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 22 May 2012 14:08:04 +0000</pubDate>
		<dc:creator>michaldawn</dc:creator>
				<category><![CDATA[O včelách]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://vcelarbrno.cz/?p=82</guid>
		<description><![CDATA[Mezi včelaři se říká, že &#8222;úl medu nepotí&#8220;, přesto se o podobě úlu vedou vášnivé debaty. S trochou nadsázky platí, že co včelař, to jiný úl a jiná rámková míra (rozměr rámku, na kterém se včelaří). Každý včelař bude tvrdit, že právě jeho úl je ten ideální. Pravdou je, že včelařit se dá v čemkoliv a jsou <a href='https://vcelarbrno.cz/?p=82' class='excerpt-more'>[celý článek...]</a>]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Mezi včelaři se říká, že &#8222;úl medu nepotí&#8220;, přesto se o podobě úlu vedou vášnivé debaty. S trochou nadsázky platí, že co včelař, to jiný úl a jiná rámková míra (rozměr rámku, na kterém se včelaří). Každý včelař bude tvrdit, že právě jeho úl je ten ideální. Pravdou je, že včelařit se dá v čemkoliv a jsou jen dvě kritéria, které je potřeba zohlednit: 1) respekt k potřebám včel a 2) pracnost/časová náročnost včelaření v konkrétním systému.</p>
<p><strong>Historie úlů:</strong> přirozeným domovem včel jsou dutiny stromů, tzv. brtě (odtud je odvozen i druhový název medvěda brtníka). Líní lidé strom i s dutinou přivlekli ke svým domovům, vytvořili si přístup do dutiny a tak vznikly kláty. Protože byly med a vosk velmi ceněnými surovinami, vznikaly různé snahy o vytvoření umělých dutin vhodných pro chov včel. Jednou z dnes již slepých větví byla slaměná košnice, která však musela ustoupit praktičtějším úlům.</p>
<p>Úl je tedy člověkem vytvořená umělá dutina určená pro chov včel. Obvykle se pro konstrukci úlů využívá dřevo, ale objevují se i úly z umělých materiálů jako je polystyren, hobra apod. Moderní rozebíratelný úl se skládá ze dna, nástavků (bedniček bez dna a víka) a víka. Přidáváním nebo odebíráním nástavků lze zvětšovat nebo zmenšovat velikost dutiny a přizpůsobovat ji velikosti včelstva. Velikost nástavků a stavebních rámků je jednou z nejdiskutovanějších včelařských otázek, ale o tom až jindy.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://vcelarbrno.cz/?feed=rss2&#038;p=82</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
