Ohlédnutí za rokem 2013

Je trochu pozdě bilancovat uplynulý rok, když už je nová sezóna v plném proudu, ale proč si nezavzpomínat, než naplno propukne medobraní.

Možná se mýlím, ale poslední sezóny byly neobvyklé aneb „Jó, dříve to tak nebývalo “ Možná jen zapomínám na každoroční zápas s přírodou a pamatuji si ze svých začátků jen to příjemné. Vraťme se ale k tématu. Průběh počasí v roce 2013 byl specifický tím, že bylo velmi dlouho chladno (skoro až do poloviny dubna) a pak najednou během jednoho týdne začalo jaro. Začalo je slabé slovo, propuklo jaro. V Brně jaro vrcholí kvetením řepky a po jejím odkvětu se poprvé meduje. Od prvního oteplení to obvykle trvá několik týdnů, než začne řepka kvést a v těchto několika týdnech postupně rozkvétají jarní byliny a dřeviny. Včelstva sílí, zotavují se po zimě a připravují na onen první medový zápřah. V roce 2013 všechny jarní rostliny rozkvetly v prvních dvou týdnech po oteplení a kvetly poměrně krátce. Některá včelstva byla připravená, ale více než polovina ne. Navíc se objevily problémy s matkami, které se mi nedařily rychle řešit. Stalo se tak, že z první snůšky jsme toho moc neměli. Po odkvětu řepky se zhruba na měsíc vrátily mrazy a deště. Přišli jsme tak o celou snůšku z akátu. V červnu, když rozkvetla lípa, byla včelstva již nachystaná. Přesto to už vypadalo na velmi podprůměrnou sezónu. Stalo se však něco, co jsem za 15 let včelaření nezažil – medovicová snůška. V červenci začaly včely nosit medovici. Zaregistroval jsem, že byly ulepené listy lípy, dubů a javorů, ale to bývá každý rok a nikdy z toho nic nebylo. Tentokrát to bylo jiné. Snůška byla velmi silná a v srpnu jsme medovali med černý jako dehet. Díky prodloužení snůškového období se podařilo i posílit včelstva, u kterých došlo k výměně matky na poslední chvíli. Sezóna tedy nakonec byla zachráněna, ale napříště bych dal přednost klidnějšímu průběhu.